V českých zemích byl první hasičský sbor založen v roce 1864 ve Velvarech, na Moravě v roce 1871 ve Velkém Meziříčí a ve Slezsku v Kylešovicích v roce 1883, zásluhou mladého učitele Rudolfa Gudricha, rodáka z Hrabyně. K mladému R. Gudrichovi se připojili funkcionáři obcí, podporováni vlasteneckým duchem a myšlením, pracovníci hasičstva, učitelé, mezi nimi Ludvík Šimoš,
který byl učitelem od roku 1878, později správcem zdejší školy. _ Od roku 1888 se začaly v okolních obcích zakládat hasičské sbory. V roce 1888 v Budišovicích, v roce 1890 ve Velké Polomi, v roce 1893 v Krásném Poli a postupně v dalších obcích.

Obecní zastupitelstvo pomýšlelo počátkem 90. let minulého století. na založení hasičského sboru u nás. Bezprostřední popud k tomu dal sousední sbor v Krásném Poli, kde jeho zakladatelem byl rozhodný vlastenec, obecní tajemník, hasičský činovník a nadučitel František Bena, rodák z naší obce.
Jedním ze zakladatelů sboru dobrovolných hasičů, nejen v naší obci, ale i v mnoha dalších na Opavsku, byl nadšený a průbojný národovec Ludvík Šimoš. Hasičské myšlence byl oddán tělem i duší a s obětavým mladým učitelem R. Gudrichem se zasloužili o rozvoj hasičstva ve Slezsku. V měsíci lednu 1894 navštívilo několik členů hasičského sboru z Krásného Pole naši obec a zúčastnili se shromáždění občanů v hostinství "Na fojtsví" - u Holaňů a tam vybízeli přítomné k založení hasičského sboru v obci. Na tomto shromáždění se rozhodlo hasičský sbor ustavit. Byl schválen ustavující výbor a mezi přítomnými byla provedena sbírka, která vynesla několik zlatých, které byly věnovány novému sboru. Ludvík Šimoš - v té době správce školy - připravil stanovy, které schválili a podepsali členové ustavujícího výboru - zakladající členové: A. Holaň, Fr. Myslivec, Josef Švidrnoch č.p. 50, Josef Urbánek, Jan Švidrnoch č.p. 21.
Ustavující výbor zaslal stanovy ke schválení Zemské vládě slezské. Tyto stanovy byly ve velmi krátké době schváleny. Ustavující valná hromada byla svolána na 5.8.1894. Přítomno bylo 43 občanů z 57 přihlášených do sboru. Na ustavující valné hromadě se přihlásilo nových 7 členů. Při založení hasičského sboru měl sbor 64 členů. Na této valné hromadě bylo zvoleno vedení, výbor a jednotliví funkcionáři. Starostou sboru byl zvolen Josef Švidrnoch č.p. 50, náměstek František Švidrnoch č.p. 20, náčelníkem Ludvík Šimoš, podnáčelníkem Antonín Holaň, jednatelem Miroslav Švidrnoch č.p. 29, pokladníkem Karel Švidrnoch a další členové výboru: František Myslivec, Josef Dostál, Alex Dedek a Vinc Kotala.
_ Obecní představenstvo ve složení: Antonín Holaň - starosta, Josef Švidrnoch a Antonín Tešnar - radní, členové představenstva: František Myslivec, Josef Dostál, František Černý, František Jaskula, Ludvík Šimoš, Vinc Kotala - byli ustavenému hasičskému sboru velice nakloněni. Na náklad obce bylo v roce 1895 vystavěno hasičské skladiště a dále se předsednictvo usneslo, že bude hasičskému sboru přispívat na činnost každým rokem 40 zlatých, což také bylo plněno. Od roku 1900 to činilo 90 korun. Nově ustavený sbor dobrovolných hasičů, jehož účelem bylo chránit životy a majetek občanů při nebezpečí ohně, který byl v té době častým, se rozhodl zakoupit ruční čtyřkolovou stříkačku. V roce 1895 byla zakoupena za 1.359 zlatých. Slavnostní svěcení této stříkačky bylo vykonáno 25.8.1895. K této slavnosti se dostavilo deset okolních sborů v počtu 150 hasičů. Kmotrem byl Msgr. Dr. Josef Bena, kanovník a ředitel arcibiskupského semináře v Kroměříži (lhotský rodák). Slavnostní kázání měl pan Bohumil Tuhala. Obřad vykonal důstojný pán farář Karel Klimkovský. Za hasičský sbor pronesl projev Ludvík Šimoš.
_ České hasičské sbory ve Slezsku v počtu 14 ustavili v roce 1898 hasičskou župní jednotu Opavskou, která měla jen krátké trvání. Po šesti letech se české hasičství ve Slezsku rozšířilo na 50 sborů, což zavdalo příčinu k rozdělení župy Opavské a utvoření „Ústřední hasičské jednoty slezské“ s pěti hasičskými župami. Hasičská župní jednota Hrabyňská, jedna z pěti ustavených, byla ustavena 23.2.1896 z jedenácti sborů dobrovolných hasičů. Od r. 1897 se stává i náš sbor jejím členem. První starosta této župy byl zvolen Jindřich Scholz z Velké Polomě, pokladníkem Ludvík Šimoš z Dolní Lhoty. _ Župní sjezdy se konaly v obcích, jejichž sbor byl členem této župy.
Župní sjezdy se uskutečnily i v naší obci:
-v roce 1919 u příležitosti 25. výročí založení SDH
-v roce 1930 u příležitosti 35. výročí založení SDH
-v roce 1934 u příležitosti 40. výročí založení sboru
V průvodu bylo 260 krojovaných hasičů. Dle dochovaných písemností takovou slavnost naše obec do té doby nepamatuje.
Mimo župní sjezdy se zástupci našeho hasičského sboru zúčastnili v roce 1901 sjezdu hasičstva v Ostravě, v roce 1903 v Praze, v roce 1923 opět v Praze a v roce 1925 Sjezdu Všeslovanského hasičstva v Lublani.
Valné hromady našeho sboru se konaly pravidelně každým rokem od založení sboru do roku 1934. Tyto valné hromady potvrdily stávající funkcionáře sboru nebo zvolily nový výbor.
Funkci starosty našeho sboru od jeho založení do roku 1938 vykonávali tito členové sboru:
1894-1903 Švidrnoch Josef
1903-1905 Zdražila Karel
1905-1930 Šimoš Ludvík
1930-1938 Švidrnoch Jan
Vlastní hasičská činnost v době 1. světové války byla zakázána. Činnost nebyla žádná. Z řad členů hasičského sboru bylo mobilizováno 26 členů a 6 z nich ve válce padlo. Byli to: Karel Pavlík, František Melecký, Antonín Martiník, Rudolf Kučera, Karel Myslivec a Josef Krčmář.
Před ukončením 1. světové války dne 21.8.1918, byla svolána valná hromada, obnovena činnost sboru a starostou sboru byl zvolen Ludvík Šimoš a další členové výboru. _ V roce 1906 byla ve sboru založena samaritánská stráž, která v době jejího založení čítala pět členů. Její činnost byla uznávaná a také velice žádána. V roce 1934 byla u firmy Reichman v Ostravě –výrobce Hrček-Neugebauer, zakoupena první dvoukolová motorová stříkačka. Na tuto stříkačku přispěli formou sbírek místní občané, hasičský sbor a také Švidrnoši z výtěžku svého plesu (tehdy darovali 1000 K). Podle tehdejších zvyků bylo opět provedeno svěcení dne 23.6.1934, spojeno s velkou hasičskou slavností. Kmotřenkou byla paní Gertruda Myslivcová, manželka Theodora Myslivce, rodáka z naší obce, která darovala sboru 1000 K. Této slavnosti se zúčastnil i výrobce stříkačky – továrník pan Hrček. První použití, skutečný křest ohněm, bylo 22.6.1934, kdy den před slavností a svěcením byla použita k hašení ohně u občana Jana Tešnara č.p. 17.
Staré přísloví, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, bylo poplatno ve starých dobách dvojnásob. Lidé se ohně báli pro jeho ničivé účinky. Obydlí byla vesměs dřevěná, krytá došky, většinou v těsné blízkosti u sebe a ochrana za těchto podmínek byla velmi slabá. Proto v obci docházelo často k požárům, jak rodinných domků, tak hospodářských budov, což je zřejmé z následujícího dochovaného přehledu:
1887 -požár rodinného domu (Hrubý v uličce)
1894 -rodinný domek č.46 a 73 ( Hrubý, Honajzer)
1894 -10 rodinných domků Předměstí a u Beny Antonína
1899 -rodinný domek u Beny
1903 -5 rodinných domků Malá strana
1904 -stodola Holáň
1907 -9 rodinných domků n Předměstí
1908 -stodola Holáň
1925 -2 stodoly Klásek Vincent a Klásek Ferdinand
1927 -rodinný domek Dostál
1934 -Tešnár Jan
1935-1967 -nejsou žádné záznamy o požárech v obci